Plicní embolie - jsou cyklisté ohroženi tichým zabijákem?

Plicní embolie je nebezpečný a nenápadný zabiják, kterému se dá do určité míry bránit. Ročně tato náhlá komplikace postihne téměř milion lidí, z nichž téměř 300 000 lidí zemře právě proto, že se jim krevní sraženina dostane do plic. Celosvětově je plicní embolie dokonce na nechvalném prvním místě mezi příčinami stojícími za náhlé úmrtí u zdravé populace.
 
Prvopočátkem velkého problému je často krevní sraženina v lýtku. Ta se potom dostane cévami dostane do srdce, odkud krevním oběhem skončí v plicích což nakonec může vést k zástavě srdce.
 
Plicní embolie se přitom nevyhýbá ani cyklistům. Rwandský jezdec Adrien Nyonshuti z jihoafrické pro-kontinentální stáje MTN-Qhubeka, kde mimochodem nyní působí i český cyklista Karel Hník, přišel o celou loňskou sezonu právě kvůli tomuto problému. Podstatné však je, že vyvázl živ. Také loňský vítěz Vuelty - americký cyklistický veterán Chris Horner, si prošel tím samým v roce 2011. Takové štěstí již bohužel neměl belgický cyklista Frank Vandenbroucke, který na následky plicní embolie zemřel v říjnu 2009, avšak nutno podotknout, že jeho bohatá kariéra již tou dobou byla de facto u konce zejména kvůli užívání drog. Ty v jeho případě mohly skutečně být na vině i přesto, že závislosti na nich se mu údajně podařilo zbavit.
 
Obecně však platí, že kromě genetických předpokladů prudce zvyšuje pravděpodobnost propuknutí této nešťastné události také dlouhé cestování autem či letadlem, kdy člověk tráví několik hodin naprosto bez pohybu. Stejná logika je také za dalším rizikovým faktorem - omezením pohybu (po chirurgickém zákroku) na nemocničním lůžku. Embolii také často předchází křečové žíly či trauma. 
 
Jaké jsou ale příznaky, které by nás měly přinutit okamžitě vyhledat lékařskou péči?
 
Člověku se zničehonic začne špatně dýchat, cítí bolest na prsou a vykašlává krev. Běžná je také bolest nohy a otok lýtka, pokožka na noze změní barvu a je vlhká. Srdeční arytmie dále doprovází malátnost a pocity úzkosti. V případě, že pocítíte byť jen dva z těchto příznaků, je vaší životní prioritou dostat se co nejrychleji do nemocnice.
 
Některé studie dokonce uvádějí, že případy PE jsou nejčastěji evidovány v zimě, a to zejména v lednu, což je spojeno s menší fyzickou aktivitou, kterou lidé vynakládají. Nejmenší prevalence je pak v létě. Negativním faktorem pak dokonce může být vysoký tlak a vlhkost vzduchu. 
 
Fyzická aktivita v průběhu celého roku aktivním sportovcům rozhodně nechybí. Nicméně i přesto jsme mohli být svědky zmíněných případů profesionálních cyklistů, kteří si prošli peklem plicní embolie. Jak se pokusit co nejvíce snížit riziko toho, že bychom zažili něco podobného? Jednoznačně si musíme dát pozor na všechny nebezpečné okolnosti zmíněné výše. Mezi profesionály jsou pak již naprosto běžně užívanou preventivní pomůckou kompresní ponožky či punčochy, které podle některých studií snižují o 20 % absolutní riziko a o 55,5 % relativní riziko žilní trombózy. Komprese přitom nezvyšuje riziko poškození kůže a měkkých tkání končetiny. 
 
Na závěr jedno pozitivum! Plicní embolie podle všeho nepostihuje cyklisty více než ostatní skupiny lidí, spíše naopak, jelikož pohyb se zdá býti nejúčinější prevencí. Proto kromě čtení cyklonovinek věnujte minimálně stejně času samotnému ježdění na kole! :)
 
--
Zdroje: Velonews.com, Barinov et al. (2014). Role of the compression bandage pressure in reducing the incidence of venous thrombosis in high-risk groups, Fares, A. (2013). Winter cardiovascular diseases phenomenon. North American journal of medical sciences, 5(4), p.266, Goldhaber, S. and Elliott, C. (2003). Acute pulmonary embolism: Part II Risk stratification, treatment, and prevention. Circulation, 108(23), pp.2834--2838, Heit, J., Silverstein, M., Mohr, D., Petterson, T., O'Fallon, W. and Melton, L. (2000). Risk factors for deep vein thrombosis and pulmonary embolism: a population-based case-control study, Archives of internal medicine, 160(6), pp.809--815.